Nové doporučení ÚOOÚ ke kamerovým systémům na školách zpřísňuje kategorizaci kamer a monitoring zaměstnanců. Jak správně posoudit míru zásahu do soukromí? A co musí správce splnit před instalací kamer?
Úřad pro ochranu osobních údajů přijal 15. 1. 2025 doporučení týkající se používání kamerových systémů ve školách a školských zařízeních, které rozvíjí již dříve zveřejněnou Metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů. Toto doporučení má podpořit správce osobních údajů při rozhodování o zavedení kamerových systémů a zajistit, aby jejich zavedení bylo v souladu s právními předpisy a přiměřeně chránilo soukromí dotčených osob. Vztahuje se přitom na všechny školní kamerové systémy a fotopasti.
Již samotné zveřejnění návrhu doporučení budilo rozpaky s ohledem na přístup ÚOOÚ ke kamerovým systémům ve školství. Oproti návrhu tohoto doporučení ÚOOÚ ve finálním znění mírně přitvrdil, kdy například kamery monitorující školní družiny zařadil do skupiny velmi vysokého zásahu do soukromí místo vysokého zásahu či konstatoval, že u škol bude v případě monitorování zaměstnanců možné uplatnit výjimku pro zvláštní povahu činnosti zaměstnavatele dle § 316 odst. 2 zákoníku práce opravdu jen zcela výjimečně.
Dále ÚOOÚ přidal do doporučení vodítka pro správce prostřednictvím poznámek či například vymezením postupu správce při ukládání kamerových záznamů v cloudu zpracovatele mimo ČR. V neposlední řadě přidal ÚOOÚ do doporučení závěr shrnující postup správce při nasazení kamer ve školách.
Kamerové systémy jsou ve školách nasazovány poměrně často, především pro ochranu majetku a zvýšení bezpečnosti. Je však třeba pečlivě zvážit míru zásahu do osobních údajů a do soukromí, zejména s ohledem na skutečnost, že v těchto zařízeních tráví značnou část dne děti a mladiství, pro které má škola zásadní význam při formování sociálních vztahů a vzorců chování.
Balanční test
Jelikož je ve většině případů právním titulem k nasazení kamer ve školách oprávněný zájem správce dle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, je dle doporučení nutné, aby správce před instalací kamerového systému provedl tzv. balanční test, a to v souladu se zmíněnou metodikou ÚOOÚ. Správce by tak měl postupovat v následujících čtyřech krocích:
Doložit existenci reálného ohrožení, kterému mají kamery ve školách zabránit;
posoudit možnosti dosažení účelu jinými prostředky dle kritéria potřebnosti;
posoudit nezbytnost nasazení kamer dle kritéria vhodnosti;
posoudit přiměřenost zpracování osobních údajů dle kritéria poměřování, kdy správce posoudí, zda oprávněné zájmy školy (například ochrana majetku) převažují nad zájmy, základními právy nebo svobodami subjektů, jejichž údaje jsou prostřednictvím kamer zpracovávány.
Za účelem snadnějšího provedení balančního testu rozvíjí doporučení několik oblastí, které by měl správce při nasazení kamer ve školách na všech stupních zohlednit a které jsou rozvedeny níže. Vysoké školy mají však v tomto ohledu specifické postavení díky akademickým svobodám a velkému rozsahu pravidelně přicházejících osob, jež znemožňují některá alternativní řešení k dosažení účelu. Výběr opatření proto musí odpovídat tomuto prostředí, přičemž některá alternativní řešení nelze z objektivních důvodů pro vysoké školy použít (například nelze omezit volný vstup).
Příklad vyplněného balančního testu pro provozování kamerového systému na základní škole si můžete stáhnout zde.
Kamery ve školní družině spadají do kategorie s velmi vysokým zásahem
Základní ochranné funkce kamerových systémů
ÚOOÚ se ve svém doporučení v úvodu zaměřil na to, jaké funkce mají kamery ve školách plnit a do jaké míry tyto funkce plnit mohou. Správci osobních údajů si od nasazení kamer ve školách pro ochranné účely slibují naplnění tří základních funkcí: preventivní, reaktivní a důkazní.
Účelem preventivní funkce je především odradit potenciální pachatele od nežádoucího jednání. Kamery mohou být efektivní při snižování vandalismu nebo počtu krádeží, ale jejich účinnost v případě fyzických útoků je omezená. Moderní technologie, jako jsou kamery s umělou inteligencí nebo detekcí nebezpečných zvukových událostí (střelba, křik), mohou zvýšit účinnost preventivní funkce, avšak musejí být využívány v souladu s ochranou osobních údajů.
Kamery nemůžete využít pro řešení šikany ve škole
Reaktivní funkce spočívá v tom, že kamery mohou pomoci rychleji identifikovat mimořádnou událost a umožnit adekvátní reakci. Nicméně samotný kamerový systém není dostatečný pro okamžité omezení následků události. Efektivní opatření zahrnují kombinaci kamer například s uzamykáním některých místností, omezením vstupu do škol, rozesíláním automatických varování o ohrožení nebo využití kamer tak, aby oprávněné osoby mohly na mimořádnou událost rychle reagovat.
Nejběžnějším důvodem pro nasazení kamer je zajištění záznamů incidentů za účelem důkazní funkce. Je však opět nutné kamery nasadit jen tak, aby nadměrně nezasahovaly do základních práv a svobod, zejména do práva na ochranu osobních údajů a soukromí subjektů údajů.
Účel zpracování a právní důvod
Častým důvodem pro nasazování kamer ve školách bývá ochrana majetku. Spornými jsou pak dle doporučení účely zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví a života osob, a to z důvodu absence statistických vyhodnocení přínosu kamer pro tyto účely. Zavádění kamer z důvodu prevence šikany je problematické, protože může vést k přemístění tohoto jevu mimo dosah kamer, aniž by bylo dosaženo skutečné ochrany dotčených osob. Vzhledem k existenci jiných účinných nástrojů, které méně zasahují do soukromí, jsou tak kamery dle doporučení posledním a vcelku nejméně účinným prostředkem pro řešení šikany ve škole.
Odlišnou situaci pak představuje použití kamer v době distanční výuky (například během pandemie covidu-19). V takových případech je právním titulem pro zpracování osobních údajů plnění zákonné povinnosti, nicméně je nutné zajistit, aby byla dodržena pravidla ochrany osobních údajů dle GDPR. Další digitalizace školství, jako je distanční výuka či distanční zkoušení mimo krizové situace, by dle doporučení pravděpodobně vyžadovala úpravu příslušných právních předpisů. U vysokých škol již kombinovaná a distanční výuka tvoří součást právních předpisů, takže by její podoba mohla být definována i vnitřními předpisy vysoké školy.
Souhlas pro kamery ve školách využít nemůžete
V případě škol, které spadají pod kritickou infrastrukturu (například lékařské fakulty v rámci nemocnic) nebo pracují s nebezpečnými látkami, může být kamerový systém součástí opatření na ochranu této infrastruktury. Jeho umístění a parametry by se řídily právními předpisy či jinými dokumenty vztahujícími se k zajištění povinností subjektů kritické infrastruktury.
V naprosté většině případů však bude dle doporučení právním důvodem nasazení kamer ve školách, jak již bylo zmíněno, oprávněný zájem správce. ÚOOÚ přitom nedoporučuje využívat souhlas jako právní základ pro kamery ve školách, jelikož tento souhlas není dlouhodobě udržitelný. Pravidelní návštěvníci (zaměstnanci, žáci, rodiče) mohou souhlas neposkytnout nebo kdykoliv odvolat, zatímco u nahodilých návštěvníků (např. doručovatelé, opraváři) nelze poskytnutí souhlasu vůbec očekávat.
Omezení zásahu do soukromí
Míru zásahu do soukromí v případě kamer ve školách ovlivňuje dle doporučení několik faktorů, a to:
umístění kamer – kamery u vstupu méně zasahují do soukromí než například kamery v učebnách;
počet kamer – menší počet kamer představuje obecně menší zásah do soukromí;
režim provozu – kamery aktivní jen v nutných chvílích (například mimo vyučování či kamery s řízeným spouštěním) omezují zásah do soukromí;
záběr kamer – snímání pouze vstupů do učeben je méně invazivní než snímání celého prostoru učebny;
speciální funkce – běžné kamery zasahují do soukromí méně než ty se záznamem zvuku, biometrikou či AI analýzou – v takovém případě musí správce kromě právního důvodu dle čl. 6 GDPR doložit rovněž právní důvod dle čl. 9 GDPR;
doba uchování záznamů – kratší doba uchování záznamů snižuje riziko zásahu do soukromí;
frekvence výskytu osob – čím více lidí je ve snímaném prostoru, tím vyšší je dopad snímání na soukromí.
Kamery dle míry zásahu do soukromí
Balanční test by měl při nasazování kamer ve školách zahrnovat mimo jiné posouzení míry zásahu do soukromí, které lze rozdělit do těchto skupin:
malý zásah, který představuje především monitoring perimetru pozemků a objektů škol, běžně nevyužívaných vstupních prostor (například zadní branka areálu školy) nebo venkovních parkovišť;
střední zásah představují kamery u vstupů do škol, v šatnách pro odložení svrchních oděvů bez převlékání či u vstupů do vybraných učeben s drahým vybavením;
vysoký zásah představuje monitoring chodeb, hřišť, školních jídelen nebo šaten u tělocvičen a bazénů, kde však nedochází k převlékání;
velmi vysoký zásah představují kamery v učebnách, kabinetech, kamery s biometrickou analýzou či se zvukovým záznamem či kamery snímající školní družiny.
Při zařazení kamery do určité skupiny je však třeba zohlednit i další parametry. Riziko zásahu do soukromí lze snížit například omezením snímání na dobu mimo provoz (viz výše) a takové kamery mohou být poté zařazeny do skupiny s nižším zásahem do soukromí.
Doba a místo uložení záznamů
Doba uložení kamerových záznamů ve školách musí být dle doporučení správcem nastavena jako nezbytně nutná pro zajištění účelu, odůvodněná a dokumentovaná. Ve školství lze běžně nastavit dobu uložení na sedm dní v případě kratších prázdnin a volných dní a na tři týdny během hlavních prázdnin. Pokud však škola pronajímá sportoviště nebo jídelna funguje i o prázdninách, nelze delší dobu uložení u těchto kamer aplikovat.
Kamerové záznamy mohou být uloženy lokálně na paměťových zařízeních správce (školy) či zpracovatele (například bezpečnostní služby) nebo vzdáleně v cloudu. Poskytovatel cloudových služeb se přitom většinou nachází v pozici zpracovatele a správce tak musí plnit i požadavky GDPR týkající se uzavírání vztahů se zpracovateli. Při využití cloudových služeb mimo ČR je dále nutné vyhodnotit rizika předávání dat do třetích zemí a přijmout vhodná opatření. ÚOOÚ proto doporučuje prověřit zemi uložení, úroveň ochrany osobních údajů a přiměřenost bezpečnostních opatření v zemi uložení.
Jak postupovat při nasazení kamer
V závěru doporučení přináší ÚOOÚ shrnutí postupů správců osobních údajů při nasazení kamer ve školách. Checklist s návodem, jak postupovat při zavádění kamer na školách si můžete stáhnout zde.
Správce by měl být přitom jasně určen. Pokud má být správcem škola, nemůže do volby řešení zasahovat jiný subjekt, například zřizovatel. Pokud by zřizovatel určoval účel a prostředky zpracování, navrhoval umístění a parametry kamer a měl výhradní přístup ke kamerovým záznamům, byl by správcem právě zřizovatel.
Balanc mezi bezpečností a soukromím
Doporučení ÚOOÚ ke kamerám ve školách představuje významný krok k zajištění rovnováhy mezi zajištěním bezpečnosti ve školách a ochranou soukromí žáků či studentů, zaměstnanců a návštěvníků škol. Doporučení pomáhá správcům osobních údajů, tedy obvykle školám, při rozhodování o nasazení kamerových systémů tak, aby jejich provoz byl v souladu s právními předpisy, zejména s GDPR, a zároveň přiměřený z hlediska zásahu do soukromí a do osobních údajů dotčených osob.
Comments